Odvrácená tvář statinů
Statiny upravují do jisté míry dyslipidémii, ale na druhou stranu mohou přispívat ke vzniku diabetu 2. typu, čímž zase paradoxně zvyšují kardiovaskulární riziko.V USA porovnávali výskyt diabetu ve dvou totožných skupinách: 3351 uživatelů statinů oproti 3351 lidem, kteří statiny nikdy neužívali. Obě skupiny byly srovnatelné v tom, že žádný z účastníků sledování neprodělal srdečně cévní, plicní, ledvinné, revmatické či psychiatrické onemocnění. Vyvážená byla i demografická data obou skupin. Po dobu sedmiletého sledování se diabetes objevil statisticky významně častěji u lidí, kteří užívali statiny oproti kontrolní skupině (30,9 % vs. 19,4 %). Ze studie vyplynula i závislost výskytu diabetu na dávce statinů: čím více, tím vyšší riziko. Odborníci dodávají, že tyto skutečnostiby měly být vzaty v potaz při rozhodování o nasazení statinů, ale neměly by být důvodem k ukončení léčby u pacientů s významnou dyslipidémií.
Takže rozporuplné a kontraversní výsledky studií. Musí se vzít úvahu, snížení morbidity a smrti na kardiovaskulární choroby, zvažovat pro a proti. Držet se výpočtu score, při riziku score nad 5% zahájit léčbu statiny. Score je kalkulator výpočtu desetiletého rizika fatální srdečně cévní příhody. Za velké riziko se považuje více než 5%. www.szu.cz/tema/prevence/score
U pacientů nad 65 let redukovat dávku statinu, je prokázáno, že např. atorvastatinu stačí dávka 5 mg. Půlit se dražé nedá, kompromis je podávání dražé ob den 10 mg. Někdo může mít intoleranci lactulosy a bohužel dražé obsahují jako pomocnou látku lactulosu, což může potom vyvolávat průjmy a nepříjemné nadýmání. Na trhu jsem zatím nezaznameal léky bez lactulosy. Nad 75 let již léčbu asi nezahajovat, obecně by se měli statiny podávat jako léky na prevenci kardiovaskulárních chorob, tj. pokud není perspektiva pacienta delší než 5 let je otázné jaký smysl má podávat statiny.