Nespavost, definice nespavosti, důsledky a příčiny nespavosti, terapie

Souhrn: dozvíte se nespavosti, definici nespavosti, důsledky nespavosti, výskyt nespavosti.

Definice NESPAVOSTI: Nemožnost spánku nebo porucha usínání nebo časné probuzení. Důležitý je časový faktor. Tj. Nespavost trvá aspoň 1 měsíc a vyskytuje se aspoň 3x týdně.

 

Důsledky nespavosti mohou být závažné:

-zhoršení výkonnosti v práci
-pokles sociálních aktivit
-zvýšená únava
-opakované usínání během dne
-snížení pozornosti
-nebezpečí úrazu při mikrospánku
-ovlivnění řízení motorových vozidel
-somatické příznaky (hypertenze, zhoršení diabetu)
-vegetativní príznaky (bušení srdce, pocení apod)

 

Výskyt nespavosti:
Chronickou nespavosti trpí až 20% populace. Akutní nespavostpatří mezi nejčastější poruchy v populaci. Chronická se
vyskytuje zvláště s přibývajícím věkem. S akutní insomnií (viz dále) se setkal téměř každý člověk.

Přičiny nespavosti:
Nejsou zcela jasné, určitě jsou i rodinné dispozice. Podle přičiny dělíme insomnii na primární a sekundární.

 

PRIMÁRNÍ INSOMNIE
• Akutní stres. Nárůst nespavosti je zaznamenán hlavně v rozvinuté západní společnosti a souvisí se zrychlujícím se životním tempem, zvyšujícím se věkem a nepravidelným režimem spánku a bdění.
  • Idiopatická insomnie zahrnuje případy insomnie se začátkem v dětství, s celoživotním průběhem
  • Chybné vnímání spánku je porucha, při níž stížnosti na nespavost nejsou potvrzeny objektivním nálezem při sledování a vyšetřování spánku
  .  Nepřiměřená spánková hygiena

 

. SEKUNDÁRNÍ („ORGANICKÉ“) INSOMNIE tj. pokud má někdo bolesti zad nebo hlavy, že nemůže usnout, mluvíme o sekundární nespavosti.
tj. pokud odstraníme příčinu, nebo bolest, pacient pak usíná dobře. Nespavost také doprovází celou řadu nemocí, včetně duševních, napr. deprese.
částá nespavost je také u syndromu spánkové aponoe, nebo u syndromu neklidných nohou, kterému je podobný další syndrom nazvaný " periodický pohyb nohou. Oba syndromy se vyskytují samostatně, nebo jako součást jiných chorob jako je diabetická neuropatie, žilní nedostatečnost dolních končetin apod.

 

Terapie:

V současnosti patří dominantní postavení v běžné lékařské praxi při terapii insomnií  hypnotikům III. generace, tzv. „Z“ generace hypnotik (zolpidem, zopiclon),  V případě benzodiazepinů je třeba mít vždy na mysli všechny čtyři jejich základní účinky – sedativní/hypnotický, anxiolytický, myorelaxační a antikonvulzivní. Při předpisu uvedených léků je třeba zvažovat, který ze základních účinků těchto léků pro léčení potřebujeme a který je naopak nepříznivý. Dávkování je třeba vždy velmi individuálně nastavit v průběhu několika po sobě jdoucích kontrolních vyšetření.  Nežádoucí účinky BZ hypnotik zahrnují pocit únavy, závratě, somnolenci, depresi, pokles krevního tlaku. Pro rizika spojená se vznikem závislosti a tolerance nejsou BZ hypnotika určena k dlouhodobému podávání. U starších pacientů mohou nepříznivě ovlivňovat paměť a ostatní kognitivní funkce. Zvláštností nových, nebenzodiazepinových hypnotik III. generace (zolpidem, zopiclon), je jejich specifický účinek pouze na centrální benzodiazepinové receptory. Hypnotika III.generace patří  k nejbezpečnějším léčivům v indikaci poruch spánku s minimálními nežádoucími účinky. Hypnotika III. generace nevykazují následující den reziduální účinek,nevedou k rebound insomnii po přerušení podávání, nenarušují fyziologickou strukturu spánku.